Normy - technické parametry

Jistě jste si už všimli, že v levém sloupci našeho e-shopu je možnost koupě obuvi pro nejrůznější oblasti lidské činnosti. Přesto, že jsou uvedny pod hlavičkou "Pracovní obuv", je v ní zastoupeno i obutí, které by mělo být pod hlavičkou "Bezpečnostní obuv". Normy určující technické parametry totiž tyto dvě kategorie rozlišují. Podívejme se teda nyní jak.

U pracovní obuvi je důraz kladen na testování životnosti obuvi v pracovních podmínkách, tedy například tomu, jak podešev odolává oděru, jak je podešev stálá za nízkých teplot, jak jsou použité materiály nenasákavé, jak je podešev a bota odolná, pokud se dostane do styku s minerálními oleji a palivy apod.

U bezpečnostní obuvi se posuzuje bota jako osobní ochranná pomůcka, tedy jak je například chráněna špička nohy proti pádu těžkých předmětů na botu, jak je noha chráněna proti propíchnutí podešve hřebíkem, jaké jsou elektrické izolační vlastnosti obuvi apod.

V obou případech mohou být prováděny speciální doplňkové testy, např. zda obuv chrání proti průniku vody dovnitř boty, jak je zaručena protiskluznost na různých površích apod. Splnění těchto doplňkových testů je označeno speciálními písmennými symboly (viz text dále).

Splnění podmínek pro pracovní obuv je definováno normami EN ISO 20344 a EN ISO 20347. První z norem popisuje požadavky základní, které musí splnit veškerá pracovní obuv, a druhá norma uvádí požadavky další pro specializované pracovní obory.

Podle výsledků testů předepsaných uvedenými normami rozdělujeme pracovní obuv do několika kategorií:

Do kategorie OB (přesné označení je EN ISO 20347 OB) patří ta obuv, která splnila základní požadavky dle EN ISO 20344, tedy životnost podešve definovanou jako její odolnost vůči oděru.  Nadto bývají testovány i doplňkové vlastnosti označující se dalšími symboly (WR, CI, SRA), které vysvětlíme v dalším textu.

Vyšší stupeň je kategorie O1 (přesné označení EN ISO 20347 O1), kde norma požaduje uzavřenou oblast paty, antistatické vlastnosti a dostatečnou míru absorpce rázové energie v podešvi na patě.

Kategorie O2 (EN ISO 20347 O2) musí splňovat požadavky O1 a navíc vodonepropustnost a vodonenasákavost vrchového materiálu.

Kategorie O3 (EN ISO 20347 O3) musí navíc splňovat ochranu proti propíchnutí podešve hřebíkem. Tam patří pracovní obuv určená na stavby.

Pochopitelně existují i jiné kombinace vlastností a proto jsou mnohdy tyto základní kategorie doplňovány symboly označujícími tato doplňková kritéria:

HRO - odolnost podešve proti kontaktnímu teplu
WRU - průnik a absorbce vody (vrchový materiál)
WR- odolnost obuvi proti průniku vody
HI - odolnost spodku obuvi proti teplu
CI - odolnost spodku obuvi proti chladu
FO - odolnost obuvi proti palivovým olejům
AN - ochrana kotníku
CR - odolnost proti prořezu
M - odolnost ochranného nártu proti nárazu
I - elektrický izolační obuv
C- vodivá obuv
P - odolnost proti propíchnutí
E - absorbce energie v oblasti paty
A- antistatická obuv
SRA- odolnost proti uklouznutí na keramické podlahové dlaždici s SLS /vodní roztok/
SRB - odolnost proti uklouznutí na ocelové podlaze sglycerinem
SRC - odolnost proti uklouznutí na keramické podlahové dlaždici s SLS a na ocelové podlaze s glycerínem /SRA + SRB/

Požadavky, které musí splňovat obuv bezpečnostní (tedy obuv ochranná) jsou definovány normou EN ISO 20345. Pro úplnost uvádíme i přehled kategorií bezpečnostní obuvi:

EN ISO 20345 SB- základní požadavky, např. ocelová tužinka, odolnost proti pohonným látkám, odolnost proti oděru podešve
EN ISO 20345 S1 – požadavky SB + uzavřená patní část + antistatické vlastnosti + absorbce energie v oblasti paty
EN ISO 20345 S2- jako S1 + průnik + absorbce vody /vrchový materiál/
EN ISO 20345 S3 - jako S2 + odolnost proti propíchnutí + dezénová podešev

Speciálně v normě EN ISO 17249 jsou popsány podmínky pro obuv chránící před pořezáním motorovou pilou.

Rovněž u bezpečnostní obuvi se užívají zkratky pro doplňková kritéria zmíněná již dříve.

Antistatičnost je vlastnost, jejíž hlavní podstata spočívá v eliminaci (uzemění) elektrostatického výboje. Výrobky s totuto vlastností často nesou ikonu ESD (viz obr. vpravo). U obuvi toto označení znamená, že se daný výrobek nachází v rozmezí odporu o velikosti 10⁵ - 3,5x10⁷Ω (viz obr. vlevo).

ESD je zkratkou z anglického sousloví Electrostatic Discharge, což je v překladu elektrostatický výboj. K jeho přenosu dochácí mezi předměty o rozdílném elektrostatickém potenciálu způsobeném přímým kontaktem nebo indukcí elektrostatického pole. K tomuto jevu může také dojít, když se subjekt nabitý elektrostatickým nábojem přiblíží k součástce na vzdálenost menší než 30 cm. Obecně platí 1 mm = 1 kV přeskokové napětí.

Vznik statického náboje se vyskytuje všude tam, kde dochází k tření, oddělování, řezání, přesýpání nebo rolování materiálů. Člověk při tom vnímá takto vzniklé napětí jen od 2000 V do 5000 V. Na poškození komponentů však stačí statické napětí 1000 V. K nepříznivé situaci tedy může dojít i bez toho, abychom to vnímali a tudíž je nutné, abychom byly vybaveni antistatickými ochranými pomůckami, kterými jsou v našem případě boty.

Přiložené obrázky